Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Projekty vedené katedrou od roku 2010

Název projektu
Zlepšování procesu plánování kvality s ohledem na rozvoj vybraných postupů, metod a nástrojů.
Kód
SP2015/91
Předmět výzkumu
Plánování kvality je definováno jako "část managementu kvality zaměřena na stanovování cílů kvality a na specifikování procesů nezbytných pro provoz a souvisejících zdrojů pro splnění cílů kvality". Plánování kvality zahrnuje široké spektrum aktivit, které spadají zejména do předvýrobních etap životního cyklu produktu, v nichž se vytváří koncepce budoucího produktu a rozhoduje se o schopnosti produktu plnit požadavky zákazníků, resp. o jeho kvalitě a tím i jeho konkurenceschopnosti. Obecně se uznává, že v předvýrobních etapách se o výsledné kvalitě produktu rozhoduje až z 80%, což má opodstatnění v těchto skutečnostech: - plánování kvality zásadním způsobem rozhoduje o spokojenosti zákazníků, - plánování kvality předchází vzniku neshod při realizaci a využívání produktu, - v předvýrobních etapách, ve kterých se plánování kvality zejména realizuje, vzniká nejvíce chyb, - odstraňování chyb v průběhu plánování kvality vyžaduje jen zlomek nákladů nezbytných na odstraňování chyb až v průběhu výroby a užívání produktu, - správná realizace plánování kvality je důležitým atributem konkurenceschopnosti organizace. Právě z těchto důvodů je hlavním cílem projektu zlepšování procesu plánování kvality prostřednictvím zvyšování schopnosti vybraných postupů, metod a nástrojů správně realizovat tuto část managementu kvality. Projekt se bude zabývat čtyřmi možnými oblastmi řešení této problematiky. První oblastí je rozvoj přístupů k plánování experimentů v rámci systémů managementu kvality. Plánování experimentů je jedním z nejúčinnějších nástrojů předvýrobních etap. Umožňuje nalézt faktory, které nejvýznamněji ovlivňují výrobní proces i jeho výstupy a stanovit také jejich optimální hodnoty. Lze tedy říci, že plánování experimentů je matematickým prostředkem, který umožní výrobním organizacím kvantifikovat významnost vstupů, které jsou na počátku vytypované jako pravděpodobně vlivné. Dále stanoví, jak vybrané vstupy nastavit, aby proces dosahoval požadovaných výstupů při maximální stabilitě (tedy minimální variabilitě) a odolnosti proti tzv. šumům, tj. nepředvídatelným negativním vlivům na výrobní proces. I přes nesporné výhody a přínosy tohoto nástroje je pro organizace uplatnění tohoto nástroje poměrně složité, a to zejména kvůli časové a finanční náročnosti jeho provedení, které je úměrné počtu pokusů, které je nutné realizovat. Proto je možné místo úplného faktorového plánu, jenž sestavuje plán experimentů pro každý faktor, využít částečný faktorový experiment, kde se sestaví plán pro vybrané faktory a ostatní faktory se vyjádří jako jejich kombinace. Tímto se sníží počet pokusu. Kromě toho je obvyklé realizovat plánovaný experiment na dvou úrovních faktoru (horní a dolní úroveň), ale méně časté je v případě nelineárních faktorů realizovat plánovaný experiment na třech úrovních. Právě na tuto problematiku se zaměří tato část projektu, přičemž výsledky poskytnou i porovnání dvou-úrovňového a tří-úrovňového experimentu, které povede k definování jejich výhod a nevýhod a usnadní jejich případnou volbu dle konkrétní situace. Další oblastí je management rizik. Riziko je obecně chápáno jako pravděpodobnost výskytu nežádoucí situace s negativními následky. Je samozřejmostí, že organizace se musí snažit těmto rizikům předcházet a je vhodné pracovat s možnými riziky už v raných stádiích životního cyklu produktu, kdy se plánuje kvalita produktu. Rizika se posuzují dle pravděpodobnosti jejich výskytu a z různých úhlů pohledu na jejich následky, podle nichž existují různé druhy rizika: ekonomické, politická a teritoriální, bezpečnostní, právní spojená s odpovědností za škodu, apod. Není úplně snadné definovat pravděpodobnost a dopad rizika, tak aby nebyla výsledná míra rizika příliš subjektivní a co možná nejlépe odrážela realitu. Na vybrané možné způsoby vyhodnocení pravděpodobnosti a dopadu rizika se zaměří tato část projektu. Nedílnou součástí moderních systémů managementu kvality by mělo být i využívání zpětné vazby a měření jejich výkonnosti, stejně jako výkonnosti jejich jednotlivých procesů - plánování, řízení a zlepšování kvality. Důležité je stanovení postupů měření výkonnosti, stejně tak jako jednotlivých měřítek výkonnosti a jejich cílových hodnot, už v průběhu plánování kvality. Norma ČSN EN ISO 9001:2009 v čl. 8.2 zmiňuje skutečnost, že měření spokojenosti zákazníků je jedním z měření výkonnosti systému managementu kvality. Z této formulace nepřímo vyplývá, že by se organizace měly zabývat tímto, ale i dalšími systémovými měřeními. Bohužel, žádná jiná norma pak už neuvádí, jak by se toto i další systémová měření měla v praxi realizovat. Tomu odpovídají i dosavadní zkušenosti: buď pojem „výkonnost systému managementu kvality“ není v organizacích vůbec pochopen nebo přístupy k měření výkonnosti systémů managementu kvality jsou velmi formální a nesystémové. Tato problematika je třetí oblastí, kterou se tento projekt bude zabývat, přičemž se předpokládá že některé z výstupů druhé oblasti řešení (management rizik) by měly být vstupem pro definování možných měřítek výkonnosti systémů managementu kvality. Důležitou součásti plánování kvality je návrh znaků (charakteristik) produktu, které jsou v souladu s požadavky zákazníků. V teoretických úvahách spadajících do vícekriteriálního tržního rozhodování se objevuje model, na základě kterého se má zákazník, alespoň přibližně, rozhodovat, jaký produkt si v daném tržním segmentu nakonec pořídí. Jde tedy o model hodnotící úroveň produktu jako celku. Tímto modelem je vážený průměr, v němž vystupují individuální hodnocení dílčích charakteristik produktu a váhy reprezentující významnost těchto charakteristik. Nabízí se otázka, do jaké míry tento model skutečně reflektuje rozhodovací proces zákazníka. Pokud je tento model rozumně přesný, mohou firmy na základě znalosti vah přiřazených zákazníkem upravovat vhodným směrem charakteristiky produktu tak, aby byl hodnotnější a tím i konkurenceschopnější, což je základní předpoklad úspěchu.
Rok zahájení
2015
Rok ukončení
2015
Poskytovatel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kategorie
SGS
Typ
Specifický výzkum VŠB-TUO
Řešitel
Zpět na seznam