Realizované projekty v období 2016 - 2018

Rozvoj vybraných oblastí moderních systémů managementu kvality

SP2018/97

Podle obecně platné definice se kvalita odvíjí od stupně plnění požadavků zákazníků, tedy od schopnosti organizace poskytovat produkty a služby, které v maximální možné míře respektují potřeby a očekávání zákazníků. Proto by jedním z hlavních faktorů konkurenční schopnosti organizací a jejich uplatnění se na trhu, mělo být právě zvyšování schopnosti plnit požadavky zákazníků a dalších zainteresovaných stran organizace (vlastníci, zaměstnanci, stát, okolí apod.). Za tímto účelem jsou v organizacích zaváděny a využívány systémy managementu kvality. A protože se tržní prostředí neustále mění a konkurenční organizace v reakci na toto měnící prostředí se zlepšují, je nezbytné, aby se neustále rozvíjely a zlepšovaly i systém managementu kvality organizací. Moderní systémy managementu kvality v sobě zahrnují celou řadu oblastí, které představuji veškeré aktivity životního cyklu produktu. Počínaje průzkumem trhu, pokračujíce návrhem a vývojem produktu, technologickou přípravou výroby a výrobou, dodáním a servisem konče. V jednotlivých oblastech a aktivitách se využívá k dosažení požadovaných výsledků celá řada přístupů, metod a nástrojů. Tento projekt se zaměří právě na rozvoj některých vybraných oblastí, přístupů, metod a nástrojů systémů managementu kvality. Jedním z klíčových předpokladů účinnosti a efektivnosti moderních systémů managementu kvality je široké uplatňování zpětné vazby od zákazníků a relevantních zainteresovaných stran, což bude první rozvíjenou oblastí, na kterou se tento projekt zaměří. Podle dosavadních zkušeností jsou přístupy českých průmyslových podniků v tomto směru založeny především na vyhodnocování dat z reklamačního řízení a měření spokojenosti zákazníků, jenž je vyžadováno i normou ISO 9001. Tyto přístupy lze vzhledem na současný rozvoj ve světě považovat za překonané, jelikož poskytují pohled na minulé aktivity organizací. V tzv. modelech excelence se proto doporučuje preferovat v rámci zpětné vazby od zákazníků pohled do budoucnosti, vycházející z konceptu tzv. loajality zákazníků. Podle našich zkušeností je tento koncept rozvíjen jen asi u 4 % českých organizací, většinou však z oblasti komerčních služeb. U průmyslových organizací není prakticky rozšířeno. Jedním z důvodů je i absence vhodných metodických návodů na to, jak loajalitu zákazníků v prostředí průmyslových organizací měřit. Druhou oblastí projektu je možná integrace systému managementu kvality s dalšími systémy řízení, které se zaměřují na další oblasti činností a aspektů praktického života organizací. Jako je například enviromentální aspekt a s ním související ochrana životního prostředí, nebo bezpečností aspekt zaměstnanců a s ním související ochrana zdraví při práci. Zkušenosti ukazují, že systémy řízení s ohledem na kvalitu, životní prostředí a bezpečnost mají řadu společných prvků a že uplatnění společného integračního rámce při jejich zavádění a udržování, se jeví jako nanejvýš výhodné. V souladu s aktuálním vývojem ISO norem řady ISO 9001 musí organizace stanovit svůj kontext, tedy interní a externí aspekty, které ovlivňují dosažení stanovených cílů organizace. Následně nato pak identifikovat rizika organizace, které korespondují s kontextem organizace. Kontext a rizika organizace pak představují klíčová východiska pro postupy integrace systémů managementu. Třetí oblast se zaměří na možnosti využití nefinančního reportingu jako nástroje ke zlepšování systému managementu organizace. Současný trend vývoje norem ISO řady 9000 iniciuje posun v řízení kvality od prosté kvality výrobku či poskytované služby směrem ke komplexnějšímu systému řízení zahrnujícím nejen integraci prvků environmentálních a bezpečnosti práce, ale také řadu dalších – řízení lidských zdrojů, řízení informací, řízení energetické náročnosti apod. Jedním z těchto systémů je i systém společenské odpovědnosti organizací (CSR). Nefinanční reporting spojený úzce se systémem managementu společenské odpovědnosti organizací může být pro organizaci jedním z nástrojů, které jí pomohou lépe porozumět kontextu organizace, jak o tom hovoří norma ČSN EN ISO 9001:2016 v kap. 4, podnětem pro stanovování cílů kvality a podkladem pro plánování změn (kap. 6). Může být také nenahraditelným komunikačním kanálem směrem k lidem v organizaci (zaměstnancům, leaderům) i mimo ni (stakeholderům). Nefinanční reporting se může stát i konkurenční výhodou. V současné legislativě je od 1.1.2017 zakotvena povinnost zveřejnění nefinančního reportingu pro některé organizace (subjekty veřejného zájmu, jsou obchodované na burze, úvěrové instituce a pojišťovny, čistý obrat 40 mil. EUR nebo bilanční suma 20 mil. EUR, alespoň 500 zaměstnanců). Zároveň již dle Zákona o zadávání veřejných zakázek 134/2016 Sb. nesmí být nejnižší cena jediným výběrovým kritériem, zadavatel může hodnotit i tzv. kritéria kvality (např. technická úroveň, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, uživatelská přístupnost apod.), která musí být srovnatelná pro všechny organizace účastnící se výběrového řízení. Poslední dvě oblasti řešení projektu se budou věnovat matematickým nástrojům využívaným v relevantních oblastech systémů managementu kvality. Prvním s těchto nástrojů je metoda plánování experimentů. Plánování experimentů je jedním z nejúčinnějších nástrojů předvýrobních etap. Umožňuje nalézt faktory, které nejvýznamněji ovlivňují výrobní proces i jeho výstupy a stanovit také jejich optimální hodnoty. Lze tedy říci, že plánování experimentů je matematickým prostředkem, který umožní výrobním organizacím pomocí realizovaného experimentu (využitím definovaného počtu pokusů) kvantifikovat významnost vstupů (faktorů), které jsou na počátku vytypované jako pravděpodobně vlivné. Dále stanoví, jak vybrané vstupy nastavit, aby proces dosahoval požadovaných výstupů při maximální stabilitě (tedy minimální variabilitě) a odolnosti proti tzv. šumům, tj. nepředvídatelným negativním vlivům na výrobní proces. I přes nesporné výhody a přínosy tohoto nástroje je pro organizace uplatnění tohoto nástroje poměrně složité, a to zejména kvůli časové a finanční náročnosti klasického matematického přístupu k aplikaci této metody. Ten se vyznačuje zejména velkým množstvím pokusů, které je potřeba realizovat a malým množstvím vstupů, resp. faktorů (např. 2-3), které slouží jako vstupy. Proto řada organizací přistupuje k aplikaci tzv. Taguchiho přístupu metody DOE, který je navržen zejména pro praxi a vyznačuje se naopak menším množstvím realizovaných pokusu a větším množstvím faktorů (vstupů). Úkolem projektu bude porovnání těchto dvou přístupů a ověření míry shodnosti výsledků získaných z jejich aplikace. Za tímto účelem budou řešitelé projektu spolupracovat s Katedrou Chemie a jejich projektem SGS pro rok 2018, jehož cílem je ověření možnosti adaptace metody Plánování experimentu (DOE) při optimalizaci přípravy fotokatalyticky aktivních materiálů, takzvaných fotokatalyzátorů, které jsou oprávněně považovány za perspektivní v oblasti zlepšování kvality životního prostředí. Druhým matematickým nástrojem jsou regresní modely. Při modelování vztahů mezi veličinami s využitím průřezových dat (typicky průmyslová oblast aplikace) se nejvíce využívají polynomiání regresní modely, speciálně pak modely kvadratické jakožto aproximace skutečného a neznámého modelu. Průmyslová optimalizace založená na regresi se pak často opírá o vydatnost odhadu parametrů v těchto kvadratických modelech. Na vydatnosti odhadu se podílí, jak známo, také charakter pravděpodobnostního rozdělení náhodné složky modelu. Předpokládá se, že projekt naznačí situace, ve kterých lze stále provádět rutinní regresní postupy, aniž by se výrazněji snížila věrohodnost závěrů z nich vzešlých, a také situace, kdy bude vhodné zamyslet se nad využitím spíše postupů nestandardních, např. nad využitím robustní regrese. Závěry jsou důležité např. všude tam, kde organizace uvažují o hledání vztahů mezi vstupy a výstupy procesů pomocí regrese tak, aby se mohly pokusit výstupy procesu optimalizovat. Při praktických aplikacích, a zejména při využití plánování experimentů pro nastavení úrovní vstupů a při modelování výstupů, jejichž obor hodnot je neomezen, se téměř výlučně využívá modelů kvadratických, složitější modely se používají zřídka. Náplň projektu je tedy v tomto slova smyslu logická a zasahuje do praxe.

2018

2018

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Vykydal David Ing., Ph.D.