Pro obyvatele kraje je těžký průmysl důležitý, s jeho proměnami pomáhá i VŠB-TUO

Z výzkumu rovněž vyplývá potřeba ekologizace průmyslu a ochrany životního prostředí. Právě v této oblasti, stejně jako ve vzdělávání dalších odborníků, hraje významnou roli VŠB-TUO a její zapojení do strategických projektů pro transformaci kraje včetně projektu REFRESH.

Přínosy respondenti vidí hlavně v poskytování pracovních míst, přispívání k regionální ekonomice či podpoře místních podniků. Celkem 68 procent respondentů si neumí Moravskoslezský kraj bez těžkého průmyslu představit. Pozitivně hodnotí i rozvoj infrastruktury a vzdělávání díky průmyslu. Současně ale myslí na životní prostředí, 78 procent lidí v MSK říká, že těžký průmysl lze provozovat i ekologicky. Pozitivní vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury a vzdělávání si uvědomují více než čtyři pětiny respondentů.

VŠB-TUO jako partner změn

Právě k energetickým úsporám, ekologizaci provozu či zavádění prvků Průmyslu 4.0 mají přispět technologie vyvíjené i díky VŠB-TUO a projektu REFRESH z operačního programu Spravedlivá transformace, který je hlavním nástrojem pro naplnění strategie SMARAGD pro transformaci Moravskoslezského kraje na „chytrý a zelený“. „Naším úkolem je pomoci regionu, a tedy i zdejším firmám, s hospodářskou, ekonomickou i ekologickou transformací. Současně sledujeme i společenské dopady. K rozvoji přispívají projekty se zapojením VŠB-Technické univerzity Ostrava za více než 5 miliard korun,“ doplňuje prorektor VŠB-TUO Igor Ivan, podle nějž univerzita pracuje s více než 200 firmami včetně Třineckých železáren. Vedle REFRESH zmínil rovněž projekty TRAUTOM a CirkArena, které rovněž spadají do strategické vize SMARAGD a VŠB-TUO je do nich rovněž zapojena.

Vzdělávání reaguje na proměny v průmyslu

Jak na tiskové konferenci zaznělo, na proměny v průmyslu musí reagovat rovněž vzdělávání. Konkrétně pro oblast ocelářství připravuje VŠB-TUO studijní program Zelené technologie zaměřený na udržitelnou výrobu a následné zpracování nejen kovových, ale i polymerních, keramických i kompozitních materiálů s využitím „zelené energie“ včetně vodíku. „Studijní program bude komplexně řešit moderní výrobní procesy a technologie včetně využití digitalizace a automatizace s cílem zvýšit efektivitu a udržitelnost výroby,“ doplnil Ivan. Současně připomněl, že v ocelářství je rovněž obrovská poptávka po informaticích, strojařích, stavařích, bezpečnostních inženýrech a dalších profesích. „Přicházíme s novými programy, které na nové trendy ve výrobě reagují,“ zdůraznil prorektor.

Sounáležitost a rozvoj kraje

Více než třetina populace kraje má osobní zkušenost s ocelářstvím, z výzkumu vyplynulo, že případné ukončení ocelářského průmyslu by mělo vážné sociální a ekonomické dopady na region, kdy by zároveň došlo k poklesu jeho významu v rámci celé republiky. Negativně by na ukončení ocelářství reagovalo 77 procent obyvatel.

„Výsledky výzkumu jasně ukazují, jak hluboce je těžký průmysl zakořeněn v identitě Moravskoslezského kraje a jeho obyvatel. Ocelářství není jen ekonomickým pilířem regionu, ale také nositelem tradic, know-how a kulturního dědictví. Podpora tohoto sektoru ze strany státu je klíčová. Je to zásadní nejen kvůli strategickému rozvoji, ale hlavně pro zaměstnanost v kraji,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Výzvy ocelářského průmyslu dle obyvatel MSK

Respondenti posuzovali i vybrané výzvy, kterým ocelářství v MSK čelí. Pro 57 procent respondentů je největší výzvou ochrana životního prostředí a redukce emisí. Pro více než polovinu jsou to pak i investice do modernizace a udržení konkurenceschopnosti.

„Že si lidé v kraji uvědomují, jakým výzvám čelíme v souvislosti se snižováním emisí a investicemi do modernizace, je pozitivní. Svědčí to o znalosti problémů průmyslu, který je s regionem pevně spjat. Naší největší současnou výzvou je pro nás dekarbonizace výroby oceli, která zásadně mění technologii v hutnictví a bude vyžadovat investici přesahující dvacet miliard korun. Díky tomu uhlíkovou stopu naší výroby zásadním způsobem snížíme tak, jak požaduje evropská legislativa. Bez podpory státu a kraje se však neobejdeme,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Vzrostla hrdost obyvatel na ostravský průmysl

Za posledních 11 let došlo ze strany místních k výraznému posunu v hodnocení ostravského průmyslu. Zatímco v roce 2013 mírně převažovalo negativní hodnocení průmyslu v Ostravě (22 procent negativní vs. 20 procent pozitivní), dnes je situace opačná – 35 procent obyvatel hodnotí průmysl pozitivně a pouze 11 procent negativně. Vzrostla také hrdost na ostravský průmysl, z 60 na aktuálních 73 procent a snížil se souhlas s tvrzením, že průmysl ničí životní prostředí (ze 78 na 63 procenta).

Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím internetového dotazníku v období od 3. do 12. července letošního roku. Dotazování se účastnilo 1000 obyvatel MSK ve věku 15 až 70 let.

Text a foto: Martina Šaradínová, PR manažerka REFRESH