VŠB-TUO je prostředí, kde pokrok, vzdělanost a rozvoj člověka hrají prim

Jak byste představil společnost, ve které působíte?

Srdcem společnosti je slévárna disponující různými licími technologiemi jako jsou gravitační ruční lití do kovových forem, a to především v robotizovaném řešení. Dále disponuje slévárna nízkotlakým odléváním a rovněž unikátní metodou Squeeze casting. Neméně důležitým provozem je obrobna, kde dochází ke zpracování odlitků ze slévárny. V rámci obrobny je implementováno několik robotizovaných pracovišť a tato část výroby je neustále progresivně rozvíjena. Společnost je hrdá nejen na své technické know-how, ale i na své výrobky, které dodává do renomovaných světově známých firem. Značná část produktového portfolia je orientována na automotive a jasným záměrem společnosti je dodávat výrobky s maximální přidanou hodnotou. Nelze opomenout ani úzkou spolupráci s akademickou obcí v oblasti implementovaného vývoje
a mnoha rozvojových projektů.

Jaký studijní program na fakultě materiálově-technologické jste studoval?

Rozhodl jsem se pro studijní program Materiály a technologie pro automobilový průmysl.

Proč jste se rozhodl právě pro toto zaměření?

Vzhledem k zaměření mé studijní minulosti před VŠB-TUO, kde jsem poznal automobilový průmysl z makroskopického hlediska, byl tento program logickým pokračováním. Nabízel rozkročení nad problematikou ze strojírenské i materiálové strany tohoto oboru. Oboje dostatečně detailně, aby bylo možno si vytvářet souvislosti jak mezi zmíněnými vhledy, tak mezi dříve i aktuálně studovaným.

Proč jste si pro svá studia vybral VŠB-TUO a jak na ně vzpomínáte?
Z hlediska mých dlouhodobých cílů se snažím vyhledat ty nejlepší ve svém oboru a od těch se učit. VŠB-TUO tak jako jakákoliv jiná instituce je o lidech, kteří ji tvoří. Spousta vyučujících i absolventů jsou nositelé velkých jmen a významných ocenění, kteří dokázali z VŠB-TUO vytvořit prostředí, kde pokrok, vzdělanost a rozvoj člověka hraje prim. To mi bylo indicií, že tito odborníci budou obklopeni dalšími schopnými lidmi, takže míra úspěchu bude pouze v mojí režii. Tím mám na mysli to, že jediný limit je moje schopnost/ochota načerpat informace a přebrat zkušenosti.

Co se vám vybaví, když se řekne Ostrava?

Město, které jsem si určil, že v něm strávím svá studentská léta. Místo, kde jsem potkal několik inspirativních lidí, díky kterým jsem ve svém profesním životě tam, kde jsem a kde jsem se mohl rozhodnout, že být chci.

Jaké předměty vám při studiu vysoké přišly problematické, a které naopak patřily mezi vaše oblíbené?

Obecně by se dalo říct, že téměř všechny z prvního ročníku. Než se člověk pořádně usadí v tom vysokoškolském vlaku a pozná, co se po něm chce a jak se celkově, a teď to nemyslím nijak dehonestivně, ta hra hraje. Jako celek je to rychle akcelerující soubor povinností a úkolů. Endorfiny vyplavené po složení zkoušky za to ale stojí. Pružnost/pevnost a k tomu navazující předměty nebyly mým šálkem kávy. Ale i tam bylo zajímavé pozorovat, kam sahají lidské schopnosti porozumění této oblasti. Naopak předměty neodehrávající se téměř výhradně na papíře mi seděly víc. Konkrétně pak tvorba v konstruktérských softwarech, programování strojů atp. Naštěstí má VŠB-TUO špičkový background pro vyučování těchto předmětů, ať už z hlediska erudovanosti vyučujících nebo technicko-technologického vybavení.

Neuvažoval jste o studiu v jiném městě - v Brně, v Olomouci nebo v Praze?

Ano, uvažoval. Ale rozhodnutí, které jsem tehdy udělal, bylo správné.

Kam směřovaly vaše kroky po absolvování vysokoškolského studia?

Prakticky ihned jsem zamířil do soukromého sektoru. Měl jsem kromě teoretických znalostí, troufnu si říct, že i výbornou praktickou průpravu. Na začátku druhého ročníku na univerzitě jsem začal pracovat v projektu StudentCar, kde jsem se pod vedením Ing. Pavla Klause, Ph.D., a Ing. Radima Trojan, Ph.D., a ve spolupráci se spoustou dalších skvělých lidí, dovzdělal vysoko nad rámec studijních osnov.

Našel jste uplatnění na pracovním trhu snadno?

To je pro mne dost dvousečná otázka, na kterou se dá odpovědět ano i ne, ale ani jedna z odpovědí není negativní. Ano, pracovní uplatnění jsem našel snadno. Ale to je dáno koktejlem celé řady věcí, jako byla moje pracovní aktivita mimo život studenta, prezentace absolvování vysoké školy jako schopnosti naučit se, porozumět a aplikovat relativně velké množství informací v relativně krátkém čase a snaha se dále rozvíjet. Ne, protože mi škola a všechno s ní spojené otevřela opravdu velké množství dveří. Nebylo těžké vybrat ty jedny jediné, ale nechat zatím zavřené ty ostatní.

Kde a na jaké pozici nyní pracujete?
Pracovní pozice se jmenuje „slévárenský inženýr, technolog obrobny“. A za touto prací dojíždím z Prahy, kde aktuálně žiji, do společnosti TOPAlulit s.r.o. v Benešově. Úkolem mým a týmu, ve kterém pracuji, je udávat tempo v rámci komplexního sektoru obrábění takové, aby konkurence
musela dotahovat na nás a ne naopak.

Co je pro vás z dob studia Fakulty materiálově-technologické nejpřínosnější i nyní?
Přestože jsem pracovním zaměřením více strojař, materiály a slévárenství potkávám na denní bázi. Proto je pro mne výhodou, že při komunikaci s kolegy ze slévárny, a že jsou to letití odborníci a praktici, jsem schopen porozumět jejich požadavkům vůči mojí pracovní agendě, a naopak vysvětlit jim, co potřebuji od nich. Obecně je to nastartovaný pracovní dril, schopnost hospodařit s časem, pracovat na sobě, brát deadliny jakoskutečné deadliny a více než dostatečně hluboké základy znalosti o obrábění materiálů, na kterých mám možnost dále stavět.

Stýská se vám po Ostravě?

Ano. Ale neberu to jen jako stesk po konkrétním místu jako takovém, ale po tom všem, co jsem tam zažil, koho tam potkal a co se naučil.

Jakou radu byste dal středoškolákům, kteří zvažují studium na FMT, VŠB-TUO?

Tady si opět dovolím otázku rozdělit na konkrétní a obecnou část. FMT a celkově VŠB-TUO je instituce, kde těžko narazíte na limit úrovně vzdělanosti, který chcete/můžete dosáhnout. Škola má kvalitní kantory jak z lidské, tak z pedagogické stránky. Tito lidé vás dostanou dostatečně daleko mimo vaši komfortní zónu, ať už je aktuálně jakákoliv, abyste mohli vyrůst. Nejobecnější rada pro středoškoláky je – běžte na vysokou školu. Toto rozhodnutí nemá špatných následků. Jde o užitečně, ale hlavně zábavně strávených 3 – X let života. Nechoďte to jen zkusit, běžte a vystudujte ji. Vezměte tuto možnost svého rozvoje dostatečně vážně, protože tolik věcí takto rychle a takto zadarmo už vás v životě nikdo nenaučí. Na druhou stranu… Lepší, než strhaný jedničkář je odpočatý dvojkař. Závěrem přeji nastupující generaci, aby dostatečně včas  rozpoznala, že právě teď je ten okamžik na sobě začít tvrdě pracovat. Jakkoliv těžké to poznání může být, protože vím, že nám to ti zkušenější, mnohdy marně, povídali taky.

Text: Ing. Ivana Kroupová, Ph.D.
Foto: archiv respondenta