Absolventi najdou široké uplatnění ve strojírenských, metalurgických podnicích, v automobilovém průmyslu, v podnicích věnujících se výrobě nebo zpracování plastů, keramiky aj. jako špičkoví odborníci pro řešení širokého spektra materiálových problémů, např. jako technologové, řídící pracovníci apod. Absolventi mohou nalézt uplatnění také v institucích zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti materiálů apod.

Stěžejním cílem studia je vybavit studenty takovými znalostmi a dovednostmi, aby byli schopni provádět analýzu materiálů, jejich výrobních technologií, užitných vlastností aj.; dále provádět pokročilý návrh technických materiálů pro dané podmínky použití; navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení užitných vlastností materiálů a metod pro hodnocení strukturních charakteristik, zkoušky kvalifikovaně vyhodnocovat a některé druhy hodnocení i sami provádět; provádět náročnou expertizní činnost v oblasti materiálového inženýrství apod.

Absolventi studijního programu:
• Prokazují znalosti základních teoretických předmětů profilujícího základu – např. fyziky pevných látek, fázových přeměn, fyzikální metalurgie, lomové mechaniky na úrovni umožňující jejich aplikaci v dalších předmětech i v inženýrské praxi.
• Ovládají podrobné charakteristiky progresivních konstrukčních materiálů včetně materiálů pro speciální účely využití; ovládají zejména detailní souvislosti mezi jejich vnitřní stavbou a užitnými vlastnostmi; ovládají také pokročilé koncepty zvyšování užitných vlastností materiálů pomocí změn technologie výroby a změn struktury materiálů.
• Jsou schopni charakterizovat jak základní, tak pokročilé metody zkoušení užitných vlastností materiálů, dále ovládají i sofistikované metody strukturně fázové analýzy materiálů. Jsou schopni kvalifikovaného výběru zkušebních metod pro hodnocení vlastností a metod hodnocení struktury pro různé druhy materiálů a účely jejich použití.
• Ovládají pokročilé koncepty degradačních procesů materiálů a charakteristik, které rozhodují o odolnosti materiálů vůči těmto degradačním procesům.
• Jsou si vědomi hranic použití definovaných konceptů, resp. přístupů, podmínek jejich využití, resp. omezení v praxi.

Absolventi jsou schopni samostatně a tvůrčím způsobem:
• Provádět komplexní analýzu materiálů, jejich výrobních technologií, užitných vlastností aj.; analyzovat a hodnotit existující technická řešení v oblasti materiálů a také navrhovat řešení nová.
• Provádět pokročilý návrh (výběr) technických materiálů pro dané podmínky použití (mechanické namáhání, vnější prostředí apod.).
• Navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení užitných vlastností materiálů a metod pro hodnocení strukturních charakteristik, zkoušky kvalifikovaně vyhodnocovat a některé druhy hodnocení i sami provádět.
• Provádět náročnou expertizní činnost v oblasti materiálového inženýrství.
• Analyzovat relevantní informace a na jejich základě hodnotit existující technologické postupy v oblasti výroby a zpracování materiálů, resp. navrhovat technologické postupy nové.
• Využít získané znalosti k teoretickému i experimentálnímu výzkumu v oblasti materiálů zejména pro výzkum a vývoj nových materiálů s vyššími užitnými vlastnostmi a jejich zavádění do výroby.

Absolventi disponují obecnými způsobilostmi v rozsahu, který je definován národními deskriptory českého kvalifikačního rámce s důrazem na schopnost komunikace, řídicí a organizační schopnosti, schopnost komunikace alespoň v jednom cizím jazyce aj.