Absolventi doktorského studijního programu Hornictví a hornická geomechanika se budou schopni uplatnit:
• ve všech řídících funkcích ve smyslu vyhlášek (až po „závodního dolu“ nebo „závodního lomu“),
• v oblasti státní správy,
• při činnosti geomechanické služby
• na báňských, pozemkových, stavebních úřadech a majetkoprávních odborech úřadů,
• jako vedoucí pracovníci v podnicích spojených s rekultivací
• jako vedoucí pracovníci v oblastech větrání a klimatizace,
• jako vedoucí pracovníci v oblastech projektování, přípravy hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
• jako vědečtí pracovníci oborů geomechaniky a geofyziky hornin,
• jako technolog procesních linek
• jako úpravárenský technolog
• jako projekt zařízení pracující s partikulární hmotou,
• jako vedoucí výzkumných týmů,
• při kontrole kvality inženýrských děl,
• jako odborní specialisté,
• jako vysokoškolští pedagogové.

Doktorské studium programu Hornictví a hornická geomechanika navazuje na ukončené magisterské studium Těžba nerostných surovin.
Studijní program zahrnuje současné trendy při těžbě ložisek uhelných, rudných a stavebních materiálů hlubinným a lomovým způsobem, způsoby otvírky a použitou techniku a technologií v procesech hornické činnosti.
Součástí je také geomechanické hodnocení masivu ve vztahu k hlubinnému dobývání (uhelných, rudných i nerudných surovin) a lomovému dobývání uhelných i neuhelných ložisek včetně blokové těžby i následné činnosti, která s dobýváním souvisí. Jsou sledovány napěťově přetvárné projevy hornin a horského masivu a jeho ovlivňujících faktorů, reologické projevy hornin a horského masivu, reziduální napětí v horninách a reziduální napjatosti horského masivu, technologické vlastností hornin, mezní stavy v horninách a v horském masivu, tepelný režim horského masivu a jeho využití, plynový a vodní režim horského masivu na hlubinných dolech, pohyby rozpojených hornin, anomální geomechanické jevy, dopad antropogenní činnosti na geomechanické změny a porušování horského masivu, metodologie sledování geomechanických změn hornin a horského masivu, geomechanické úlohy souvisejících s likvidací starých důlních děl.
Program dále zahrnuje problematiku větrání, klimatizace a bezpečnosti hornické práce a automatizaci v hornictví včetně využití výpočetní techniky. Součástí je i ekonomika hornické činnosti a řízení těžby užitkových surovin. Nedílnou část tvoří i úpravnické procesy, procesy spojené s dopravou těženého a upravovaného materiálu a rekultivace postižených terénů a ekologické otázky spojené s hornickou činností.
Doktorský studijní program Hornictví a hornická geomechanika je, na základě výše uvedeného a dle nařízení vlády č. 275/2016, Sb. o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, zařazen 100 % do oblastí vzdělávání 29 - Těžba a zpracování nerostných surovin.

Absolvent doktorského studia bude mít odborné znalosti v rámci vzájemných souvislostí přírodovědných a technických disciplín, které jsou součástí studijního programu. V průběhu studia získá vysokou motivaci a profesionální přístup systematickou aktivní účastí na řešení různých projektů, praktických problémů a při seznamování se s novými poznatky v hornictví a geomechanice. U absolventa se předpokládá hluboká teoretická znalost teorií a metod, schopnost systémově posuzovat anomální jevy, tvůrčím způsobem využívat svých koncepčních a analytických schopností a současných moderních metod při řešení reálných situací, aktivně komunikovat s odborníky z praxe a vytvářet nové postupy a metody v oblastech hornictví a geomechaniky. Nezbytnou součástí profesionální orientace absolventů musí být i akceptování nových trendů, které souvisejí se vstupem do EU a umožňují zapojení do rozsáhlých evropských struktur a projektů. Absolvent bude dostatečně jazykově vybaven, aby byl schopen aktivní účasti na zahraničních stážích, mezinárodních konferencích a sympoziích a na publikační činnosti v zahraničí.

Odborné dovednosti umožňují absolventovi doktorského studia provádět analýzu zadaných úloh, navrhnout a vyhodnotit alternativní způsoby jejich řešení. Své návrhy řešení dovede obhájit a převést v posloupnost kroků vedoucích k jejich realizaci. Dovede vést odbornou diskuzi, komunikovat se spolupracovníky i zadavateli, což mu umožnuje zastávat vedoucí postavení v řešitelském kolektivu. Zkušenost s řešením nových problémů a aplikací principů vědecké práce mu umožňuje získávat nové odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti. O odborných problémech oboru dovede komunikovat i v cizím jazyce. Aktivním vystupováním na profesních konferencích rozvíjí své schopnosti prezentace vlastních výsledků, tvorby úsudku a komunikace s odbornou veřejností. V rámci zapojení do výuky formou vedení cvičení z odborných předmětů rozvíjí doktorand své pedagogické a komunikační dovednosti, stejně jako schopnost dalšího vzdělávání. Odborné dovednosti získá doktorand zejména v rámci experimentální činnosti realizované v odborných laboratořích školicího pracoviště a při řešení výzkumných projektů a projektů v rámci spolupráce s praxí. Je schopen samostatně navrhovat, vyhodnocovat a používat pokročilé vědecké postupy v aplikačních oblastech hornictví a hornické geomechaniky a rovněž ovládá používané experimentální metody ve studovaném programu.

Absolventi jsou způsobilí přistupovat tvořivě a iniciativně k řešení zadaných úkolů, řídit složitější odborné nebo profesionální činnosti nebo projekty včetně plánování, implementace a získávání zpětné vazby, nést zodpovědnost za veškeré související rozhodování, účinně působit pod vedením nebo v partnerském vztahu s kvalifikovanými odborníky a vést vícečlenné, komplexní a různorodé skupiny. Jsou způsobilí vyhodnocovat nové poznatky a plánovat rozsáhlé činnosti tvůrčí povahy. Jsou schopni formulovat a prezentovat vlastní názory, odrážející i pohled dalších členů skupiny, srozumitelně sdělovat informace, myšlenky, problémy a řešení, používat znalosti a dovednosti alespoň v jednom cizím jazyce. Absolventi mají potenciál působit na výzkumných ústavech, případně univerzitách, jako vědecko-výzkumní pracovníci nebo postdoktorandi. Dokážou samostatně formulovat vědecký problém, navrhnout metodu jeho řešení a experimentální činnost směřující k jeho vyřešení a srozumitelně a přesvědčivě sdělovat vlastní vědecké poznatky v oboru ostatním členům vědecké komunity na mezinárodní úrovni ve světovém jazyce i široké veřejnosti. Jsou schopni získávat zdroje pro uskutečnění jejich tvůrčí činnosti. V některých případech mají možnost zahájit akademickou kariéru s perspektivou habilitačního a následně jmenovacího řízení.