Katedra metalurgických technologií vznikla 1.4.2022 sloučením dvou dřívějších kateder Fakulty materiálově-technologické, a to Katedry metalurgie a slévárenství a Katedry tváření materiálu. Vedoucím celé katedry se stala prof. Ing. Markéta Tkadlečková, Ph.D.
Historie Katedry metalurgie
Za počátek samostatné existence katedry je možno považovat rok 1904, kdy v Příbrami byla na návrh prof. Rudolfa Vambery rozdělena stolice kovohutnictví. Významný rozvoj katedry nastal za působení prof. Ing. Dr. mont. Jindřicha Šárka, hlavně po rozdělení na samostatnou katedru výroby surového železa a katedru ocelářství vedenou prof. Ing. Josefem Kašparem.
V létech 1960-1963 došlo k intenzivnímu rozvoji katedry - byly instalovány nové indukční vysokofrekvenční pece a provedla se rekonstrukce kanceláří v přízemí v Ostravě na tavírnu se středofrekvenčními indukčními pecemi a zařízením pro elektrostruskové přetavování vlastní konstrukce. Toto vybavení umožnilo – spolu s rostoucím personálním obsazením - intenzivní pedagogickou i vědeckovýzkumnou práci katedry. Katedra se v tomto období rozdělila na dva ústavy: ocelářství (vedený prof. Kašparem) a elektrometalurgie (vedený doc. ing. Bůžkem, CSc.)
V roce 1962 došlo s ohledem na potřeby ostravského regionu ke sloučení s katedrou koksárenství. Katedra se později znovu rozdělila na dvě samostatné katedry: katedru výroby surového železa pod vedením prof. Ing. Ludvíka Brože a katedru koksárenství, kterou vedl prof. Ing. Antonín Kozina.
Úspěšně se rozvíjející práce katedry byla násilně přerušena v roce 1970. Z katedry postupně musela odejít z politických důvodů řada pracovníků a zbývající byli v roce 1971 přičleněni do nově vzniklé katedry hutnictví železa a koksárenství. Tuto katedru tvořily čtyři ústavy: Ústav teorie hutnických pochodů, Ústav výroby surového železa Ústav koksárenství, Ústav ocelářství. Vedoucím katedry byl prof. Ing. Bohumil Šplíchal, CSc.
V roce 1980 vznikla samostatná katedra ocelářství, a to po příchodu prof. Ing. Václava Parmy,DrSc.,který se stal jejím novým vedoucím. Po listopadových změnách v roce 1989 se na katedru po politické rehabilitaci a jmenování profesorem vrátil prof. Ing. Zdeněk Bůžek, CSc., který prošel úspěšně konkurzem na vedoucího katedry a nahradil tak prof. Parmu, který odešel do důchodu. Katedra poté umožnila všem bývalým pracovníkům, kterým bylo z politických důvodů znemožněno dokončit vědeckou aspiranturu, podat a řádně obhájit kandidátské disertace.
V roce 1995 došlo ke spojení katedry ocelářství s katedrou železářství a koksárenství a vznikla katedra metalurgie. Původní katedry byly zachovány jako ústavy katedry metalurgie - Ústav železářství a koksárenství, Ústav ocelářství. Funkci vedoucího celé katedry (a současně vedoucího Ústavu ocelářství) vykonával od roku 1995 do února 2009 prof. Ing. Jiří Bažan, CSc. Ústav železářství a koksárenství přitom řídil doc. Ing. Ján Kret, CSc. V březnu 2009 se vedoucím katedry metalurgie stal prof. Ing. Karel Michalek, CSc. V roce 2012 došlo ke spojení Katedry metalurgie a Katedry slévárenství, vedení katedry se nezměnilo.
Historie Katedry slévárenství
Katedra slévárenství byla na Vysoké škole báňské ustavena v roce 1952 a její vznik byl vyvolán potřebou vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oboru slévárenství v souvislosti s jeho prudkým rozvojem po druhé světové válce. Velký význam pro existenci Katedry slévárenství měl dřívější ústav Metalurgické technologie, který po velmi známém profesoru Ing. Alexandru Mitínském vedl od roku 1946 neméně známý odborník prof. Dr. Ing. Vladimír Zedník, který zavedl výuku slévárenské problematiky v rozsáhlém předmětu s názvem „Metalurgická technologie II“ a přednášel jej na vysoké odborné úrovni.
V roce 1952 byl do funkce vedoucího nově zřízené Katedry slévárenství jmenován Dr. Ing. Josef Přibyl, který iniciativně a s velkým úsilím začal systematicky budovat katedru slévárenství jak po stránce materiální, tak personální. Katedra začínala ve skromných podmínkách v přízemí nynější budovy Ekonomické fakulty.
Zásluhou prof. Dr. Ing. Josefa Přibyla, DrSc. dosáhla katedra vysokou pedagogickou úroveň, úzce spojenou s vědecko-výzkumnou činností. Prof. Přibyl se veškerou svou činností snažil vytvořit vědeckou školu, charakterizovanou názvem „Teorie slévárenských pochodů“, jako teoretický základ pro vědecké vysvětlení jevů a pochodů, které probíhají při odlévání, tuhnutí a chladnutí odlitků, a to na základě aplikace zákonitostí matematiky, fyzikální chemie, fyziky, chemie, hydrauliky a dalších vědních oborů.
Veškerá činnost katedry slévárenství v uplynulých letech její existence byla cílevědomě orientována na neustálé zkvalitňování výuky slévárenských odborníků formou inženýrského studia pro oblast slévárenské výroby nebo formou vědecké přípravy - dříve aspirantury, dnes doktorantury - pro oblast vědecké a pedagogické činnosti. Od roku 1994 k těmto dvěma formám studia přibylo tříleté studium bakalářské pro obor slévárenství a tříleté bakalářské studium pro obor umělecké slévárenství.
V průběhu let byly průběžně doplňovány laboratorní přístroje a zařízení a rozšiřována přístrojová základna, umožňující nejen experimentální cvičení v rámci výuky, ale také řešení vědeckých projektů a různých výzkumných úkolů.
V roce 2016 došlo k přestěhování slévárenských pracovišť modelárny, formovny a tavírny do nových prostor na budovy na ul. Krásnopolská. Vzniklo tak komplexní pracoviště, které je svým vybavením a rozsahem unikátní a snese srovnání i s renomovanými vysokoškolskými pracovišti.
Přehled vedoucích pracovníků s uvedenými lety jejich působnosti
Katedra metalurgie
| prof. Rudolf Vambera | |
| Ing. Dr. mont. Jindřich Šárek | |
| prof. Ing. Josef Kašpar | |
| doc. Ing. Zdeněk Bůžek, CSc. | |
| prof. Ing. Ludvík Brož, CSc. | |
| prof. Ing. Antonín Kozina | 1960 - 1970 |
| prof. Ing. Bohumil Šplíchal, CSc. | 1971 - 1979 |
| prof. Ing. Václav Parma, DrSc. | 1980 - 1989 |
| prof. Ing. Zdeněk Bůžek, CSc. | 1989 - 1995 |
| prof. Ing. Jiří Bažan, CSc. | 1995 - 2009 |
| prof. Ing. Karel Michalek, CSc. | 2009 - 31.3.2022 |
Katedra slévárenství
| prof. dr. Ing. Josef Přibyl, DrSc. | 1952 - 1969 |
| prof. Ing. Stanislav Slovák, CSc. | 1970 - 1990 |
| doc. ing. Vladimír Vondrák, CSc. | 1990 - 1992 |
| prof. Ing. František Havlíček, CSc. | 1992 - 1994 |
| doc. Ing. Rudolf Kořený, CSc. | 1994 - 2003 |
| prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. | 2003 - 2011 |
Historie Katedry tváření materiálu
Historie výuky tváření kovů je dohledatelná ještě v Příbrami, kde působil prof. Ing. Alexandr Mitinský, který v roce 1925 v nakladatelství Prometheus Praha 1925 vydal knihu Kování a válcování železa. V 50. letech prof. Dr. Ing. Bohumil Počta zavádí moderní výuku v oblasti teorie (kniha Teorie tváření). V tomtéž období se začínají podílet na výuce externisté Ing. Osvald Pejčoch, CSc., a Ing. Milan Žídek, CSc. z výzkumného ústavu Vítkovických železáren.
Samostatná katedra tváření kovů byla na tehdejší Hutnické fakultě VŠB v Ostravě ustavena v roce 1961 pod vedením doc. Ing. Osvalda Pejčocha, CSc. Soustavné budování laboratorního vybavení katedry (různé typy válcovacích stolic pro podélné i kosé válcování, ohřívací pece, kovací lisy, registrační a vyhodnocovací přístroje a vybavení) a také jejího personálního zabezpečení rozšiřovalo možnosti vědecko-výzkumné spolupráce s hutnickou praxí a v neposlední řadě také i pedagogickou činnost. V roce 1977 po nečekaném skonu prof. Pejčocha stanul v čele katedry doc. Ing. Boris Sommer, CSc., který později působil i jako proděkan Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství a proslul mimo jiné svou propagací oceli v podobě sloganu Queen Steel a také jako Slavné, vysoké a neomylné presidium při tradičních skocích přes kůži. V roce 1987 posiluje katedru prof. Ing. Jiří Elfmark, DrSc., který je po roce 1990 prorektorem pro vědecko-výzkumnou činnost.
V roce 1990 byl jmenován novým vedoucím katedry Ing. František Kuře. V roce 1991 došlo ke změně názvu katedry, která od tohoto data působí jako katedra tváření materiálu. Neustálým vývojem procházelo jak rozšiřující se technické vybavení, tak i rozrůstající se pedagogický sbor katedry.
V roce 2000 se stal vedoucím katedry prof. Ing. Jiří Kliber, CSc. a od roku 2012 tuto funkci zastával prof. Ing. Ivo Schindler, CSc., který také zároveň vykonával funkci proděkana fakulty. V roce 1996 pod vedením prof. Schindlera vznikl na katedře tváření materiálu Ústav modelování a řízení tvářecích procesů, který mimo jiné zaznamenal v roce 2001 i výrazný úspěch v podobě získání Ceny inženýrské akademie ČR projektem Laboratorní válcovací tratě Tandem.
Od roku 2010 byla vědecko-výzkumná činnost pracovníků katedry ve velké míře provázána s aktivitami Regionálního materiálově technologického výzkumného centra. V rámci tohoto centra bylo instalováno několik sofistikovaných zařízení. Například v roce 2012 byl na fakultě instalován v ČR unikátní simulátor deformací za tepla HDS-20 (s hlavními komponentami systému Gleeble 3800 a výměnné jednotky Hydrawedge II), polospojitá laboratorní válcovna tyčí, programové vybavení pro predikci strukturních složek a mechanických vlastností ultrajemnozrnných kovových materiálů a rotační kovací stroj, přičemž chod těchto zařízení zajišťovali především pracovníci katedry tváření materiálu.
Přehled vedoucích pracovníků s uvedenými lety jejich působnosti
| prof. Ing. Osvald Pejčoch, DrSc. | 1961 – 1977 |
| prof. Ing. Boris Sommer, CSc. | 1977 – 1989 |
| Ing. František Kuře | 1990 – 1991 |
| prof. Ing. Boris Sommer, CSc. | 1992 – 1999 |
| prof. Ing. Jiří Kliber, CSc. | 2000 – 2011 |
| prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. | 2012 – 31. 3. 2022 |